close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. Kapitola

8. února 2009 v 14:53 | Lucie.N |  Knížka

2. kapitola

Nový koník a škola



Ráno jsem vstala a chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila kde jsem. Oblíkla jsem se a zamířila k zrcadlu učesala jsem se vzala si tašku a nasnídala se. Máma mě odvezla ke škole a když jsem jí spatřila užasla jsem. Vypadala nádherně měla žloutou barvu. Najednou sem zahlídla Emmetta měl takový nepřítomný a smutný výraz. Zavolala jsem na něj ,, Ahoj Emmette"
Otočil jse a hned se rozářil já jsem z červenala a on na mě zavolal "Ahoj! Tak co líbý se ti tady?" Zamysela sem se líbý se mi tady? "Je to tu překrásné! Nevíš kde jsi mám vyzvednou učebnice?" Lepší otázka mě napadnout nemohla a uchehtla sem se. "Čemu se směješ? Jasně pojď" Následovala jsem ho a když jsme je vyzvedly řekl " Já musím támhle v pravo je naše třída" a mrkl na mě. Šla jsem a hned u dveří nás pozorovala jedna štíhla blonďatá holka hned jak sem kolem ní prošla zařvala na mě "Emmett je můj! Jestli tě sním ještě uvidim!" otočila jsem se na ní a káravě jí řekla "Neboj mě se kluci vyhýbaj! Ale budou i tobě když si je budeš přivlastňovat!" v tom sem uslyšela za mnou známí smích otočila jsem se a uviděla Emmetta. ,,Pěkně s jí to nandala!" řekl. " Ono to má i své výhody že jsem tu prvně" o oba sme se rozesmáli. Pak ke mně přišla jedna tmavovlasá dívka a řekla "Ahoj já jsem Katy. A ta holka cos sní mluvila je Patricie. Staršně namyšlená!" trochu jsem se zamyslela a odpověděla jí. "Ahoj já jsem Lucka. Stou Patricii máš pravdu až na to že ona je to děsně sebevědomá namyšlená a nepřemýšlející bytost!" Rozsmáli jsme se a na to vstoupil nějaký kluk do třídy a zavolal na mě ,, Nazdar kotě! Já sem Denny! Těší mě!" vyvalila jsem na něj oči a zavolala "Nazdar Blbče teda pardon Denny! " Najednou z červenal a řekl. "To ti nedaruju!" všechny hodiny ve škole proběhli v pohodě až na to že už semnou niko nemluvil jen Denny a Patricie na mě vrhaly ty svoje pohledy. Katy už semnou nepromluvila hned jak zistila že miluji koně. A Emmett? Ten se mi rači vyhýbal. To asi nikdo nemá v oblibě koně nebo co? Pomyslela sem si. Měli jsme přestávku před odpoledkami. Šla jsem si do města koupit něco k jídlu potakala sem Emmetta a zeptala se "Proč se semnou nikdo nebaví protože mám ráda koně?" Emmett se na mě koukl tim svím nevinym pohledem a řekl "Protože koně znamenají skázu, špínu a hnus!" odvrátil se a odešel. Zakoulela sem očima a šla směrem do školy.

**************************

Dorazila jsem domů a vyhížím kde tak asi bude můj koník. Najednou uvidim ve výbehu známého koníka a nevšřím svím očím! "Artuši!" Koník se otočil a běžel ke mně zařechtal a kouká na mě. "Mami? Co dělá Artuš u nás ve výběhu?" Kouknu se na mámu. " Přivezla ho jsem Martina já sem tomu nevěřila. Ale je tvůj!" Vyhrabala jsem s kupu věcí ohlávku a provazovku s otěžemi co jsem předtím používala. Ve stáji sem měla už připravené čištění a Artuška sem si vyčistila a nandala provazovku hochu zatím nám bude muset stačit toto. Usmála jsem se a vyšla sním ven nasedla jsem ze stoličky a rozjela se klusem. "Tak kudy vyrazíme?" Jela jsem chvíli v lese klusem a uviděla skok tak pojd artušku jdeme na to. Pobídla jsem ho do cvalu a skočila si krásný skok. "BEZVA!" Najednou se Artuš splašil a já jen zahlídla Emmetta jak na mě civí. Běželi jsme plným tryskem a Artuš ne a ne zastvit bála jsem se že někam narazíme a tak jsem seskočila a chvíli ležela nehnutě na zemi přiběhl



Emmett a povídá "Nené ti nic?" "Ne to je v poho jen ješte chytit toho splašence!" Emmett se obrátil a šel dál. Chtěla jsem Artuše chytit, ale on ne a ne se nechat pak jsem ho chytla a že půjdu domů. Artuš se pořád cukal a v tom sem si uvědomila že me bolí strašně levá ruka. Sedla jsem si a Artuše nějak přivázala ke stromu najednou se mi udělala špatně a já si musela lehnout. Když jsem se vzbudila uviděla jsem že Artuš je prič a je tma. V tom sem uslyšela Emmettův hlas jak volá "Luckoo, kde jsi. Ozvi se" přemýšlala jsem jestli mám zavolat pak jsem se rozhodla že jo. "Emmette! Tady ! " Přiběhl a řekl "Neměl jsem tě tady nechat!" zamyselala jsem se a pak řekla "Vždyť je to fuk i dřív sem se musela zachránit sama a každýmu to bylo fuk!" odeskla sem. "Kde je Artuš?" zeptala jsem se zmateně. Doma předchvílí jsem ho našel na louce." vzdychla jsem si a zvedla jse a chtěla se vydat směr domů, ale Emmett mě zadržel a řekl "Počkej! Já tě vemu!" a vzal mě do náruče. Koukla jsem se do jeho hezkých očí a on ucukl. Vzdychla jsem si a zavřela oči. Když jsem se uprostřed noci probudila byla jsem doma. Pomyslela jsem si byl to jen sen. Ale když sem uviděla papír který se válí vedle mě a na něm napsáno.

Promin zvoral jsem to!

Emmett.

Řekla jsem si "No co sem mohla čekat!" A spala jsem dál.Ještě tu noc se mi zdálo o Emmettovi jak chytá mého koně a jede na něm k nám domů. Pak jde hledat mě a nese mě v náruči. Na tom snu bylo něco neovyklého měl nadpřirozené schopnosti a na mě koukal jak kdybych byla jeho hračka.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama